Ministr: Stromy pomáhají lidem, živočichům a zadržují vodu

/ Rozhovory
Jak moc jsou stromy důležité pro přírodu a pro člověka? Jak ministerstvo podporuje sázení stromů a přispívá i na jejich péči? Nejen na tyto otázky odpovídal ministr životního prostředí Richard Brabec, jehož úřad podporuje masové vysazování stromů.

V čem vidíte největší smysl sázení stromů v obcích a jejich okolí? Co je jejich hlavním přínosem?

Jakákoliv zeleň ve městech je přínosná pro životní prostředí a také pro kvalitu života obyvatel, to neplatí jen pro stromy. Travnaté plochy, keře i vzrostlé stromy zachycují vodu a prach, produkují kyslík, brání hluku a díky odpařování vody a stínu ochlazují rozpálená města. Nabízí také místo k životu pro nejrůznější druhy živočichů, což je v posledních letech nesmírně důležité zejména u hmyzu. A v neposlední řadě města a obce zdobí. To ocení i ryze ekonomicky založený majitel bytu nebo domu, kterému stromy v ulici nebo park za rohem zvyšují cenu jeho nemovitosti. Ve výčtu pozitiv můžeme jít o krok dál. Zejména pestré porosty v okolí měst, složené z původních druhů listnáčů, jsou pro budoucnost klíčové jako prvek udržení vody v krajině a prevenci eroze půdy a v neposlední řadě kvůli ukládání uhlíku.

 Jak ministerstvo výsadbu podporuje? Je možné uvést nějaký příklad dobré praxe?

Ministerstvo životního prostředí podporuje sázení stromů kontinuálně, především z Operačního programu Životní prostředí a z Národního programu Životní prostředí pomocí Programu péče o krajinu a Programu obnovy přirozených funkcí krajiny. Takže těch dobrých příkladů jsou tisíce. Jen z národních peněz jsou vysázeny stovky tisíc dřevin ročně. Další tisíce stromů sází s naší podporou neziskové organizace a péče o stromy je spojena s ekologickou výchovu. Takže vedle nové zeleně má tato činnost přínos v tom, že se veřejnost a především děti dozvědí, proč je dobré stromy sázet a o stromy pečovat.

Čeká nás nová výzva zaměřená na komunitní zeleň, která chce podpořit místní spolky nebo aktivní občany v jejich péči o bezprostřední okolí. Na podzim spustíme naší vlajkovou kampaň Sázíme budoucnost. Díky spolupráci Ministerstva životního prostředí a Nadace Partnerství chceme po celé České republice vysázet 10 milionů stromů mimo lesy, tedy symbolicky jeden strom za každého obyvatele. Zájemci najdou všechno na webu sazimebudoucnost.cz včetně nejlepší praxe s výsadbou i péčí o stromy a také možností, jak a kde na výsadbu stromů sehnat finance. Těším se, že se zapojí úplně všichni: firmy, úřady, neziskovky, místní spolky a jednotliví lidé.

 Nová výsadba je jedním z opatření. Podporujete také péči o vysazené stromy?

Péče o vysazené stromy je součástí všech podporovaných aktivit na výsadbu nebo obnovu biocenter nebo biokoridorů v rámci Operačního programu životní prostředí, ale také z národních peněz například na obnovu mezí a remízků. Podmínkou většinou je, že se o nově vysazené původní druhy dřevin musí žadatelé starat další tři roky, na což dostanou v rámci dotací příspěvek. To znamená, že musí vytvářet optimální podmínky pro růst stromů, zalévat je, kypřit půdu kolem, chránit je před chorobami a škůdci, ale také před mrazem. Vzhledem k tomu, jaké panuje v posledních letech suchu a že péče o čerstvě vysazené stromy je náročnější, je od letošního roku možné si z dotací pořídit například zavlažovací vaky, které postupně odkapávají vodu ke kořenům stromů.

 Stromy jsou jednou z částí ekosystému. Co dalšího v adaptaci na klimatickou změnu ministerstvo podporuje?

Začnu trochu ze široka a možná úřednicky. Máme k dispozici Národní akční plán, který definuje třicet čtyři cílů rozdělených podle projevů změny klimatu. Tedy nejen ono stokrát skloňované sucho a povodně, ale i růst průměrné teploty a dopady extrémních meteorologických jevů, jako jsou vydatné srážky, vlny veder, extrémní vítr a přírodní požáry. Patří sem tedy nejen péče o krajinu a její schopnost zadržovat vodu nebo snaha ozdravit české lesy, aby byly do budoucna odolnější. V souhrnu jde o tisícovku větších i menších projektů za tři a půl miliardy, například na budování záchytných vodních ploch nebo obnovu mokřadů a přirozené podoby vodních toků, které velmi účinně zmírňují extrémní projevy klimatické změny. Navíc pomáhají při doplňování podzemní vody a chrání půdu před erozí.

Z pohledu lidí jsou možná důležitější adaptace v rámci měst a obcí. Ty mají pomoci ochladit města nebo zabránit nedostatku kvalitní pitné vody. Některé radnice chtějí do měst přivést větší podíl zelené přírody. Vedle zelených střech nebo komunitních zahrad se mohou pustit i do projektů, jako jsou nové vodní nádrže, parky či stromořadí. Na všechna opatření mohou získat příspěvek od Státního fondu životního prostředí ČR. Aktuálně je například k dispozici miliarda korun na projekty v rámci takzvané Velké dešťovky na investice do zadržování a využívání srážkové vody. Další miliony mohou radnice získat na obnovu nebo zakládání městské zeleně, majitelé rodinných domů mohou v rámci programu Nová Zelená úsporám žádat o dotace na zelené střechy, případně na venkovní stínění.

 Lesy nejsou v současné době v dobré kondici, stíhá je jedna kalamita za druhou. Jak je možné zajistit, aby stromy vysázené mimo les přežily a netrpěly podobně jako stromy v lesích?

Stromy ve městech, v parcích nebo na okrajích zástavby mají vlastně paradoxně lepší pozici než dřeviny ve volné krajině. Sázení stromů v zastavěných ulicích je komplikované, ale v urbanizované krajině dává smysl budovat tak zvanou modrozelenou infrastrukturu. Pod tímto honosným názvem se neskrývá nic jiného než zachycování dešťové vody, ať už do otevřených, nebo podzemních nádrží, a její využívání na zálivku zeleně. Budování nádrží, rozvodů na srážkovou vodu a rozšiřování městské zeleně podporujeme ze zmíněné Velké dešťovky.