Araguajský biokoridor propojí ekosystémy
Celý projekt probíhá pod taktovkou nadace Black Jaguar Foundation. Je to jediný projekt, kterým se nadace zabývá, a jeho cíl není vůbec malý. Vysázením obrovského množství původních dřevin vytvoří araguajský biokoridor životně nezbytnou tepnu pro mnoho rostlinných a živočišných druhů, které se v obou ekosystémech – amazonském pralese i cerradské poušti – vyskytují. Neoddělitelnou a zásadní strategií projektu je, že jsou do něj zapojeni místní farmáři. Není to jen proto, že jejich pozemky sousedí s řekou Araguaia, ale především proto, že celé zemědělství tu závisí jak na řece, tak na celkovém ekosystému a jejich blahodárném vlivu na životní prostředí.
„Jsem agronom a moje rodina měla ochranu životního prostředí vždycky na paměti,“ říká Marcos Mariani, jehož farma Fazenda Santa Fé byla jednou z prvních, které se do projektu po boku Black Jaguar Foundation zapojily. „Není možné chovat dobytek ani cokoliv pěstovat, aniž bychom zároveň ochraňovali okolní divokou přírodu,“ říká. Poprvé si to uvědomil v roce 1997, kdy tehdejší sucho nepřežila velká část vegetace v regionu. „V té době už se situace v Amazonii výrazně zhoršovala, a tak jsem se začal věnovat ochraně a založil neziskovou organizaci Preserve Amazonia, abych na to upozornil,“ vypráví.
Carlos Felix je majitel 1500hektarové farmy Bela Vista, rozkládající se na březích řeky Araguaia, a pro přírodu má podobnou vášeň jako Marcos Mariani. „Mám postgraduální diplom z environmentálních věd a obnovou araguajského pobřeží se hodně zabývám,“ vykládá. „Zhruba 51 % mé farmy je nedotčený původní prales, což je dost neobvyklé.“
Další majitel pozemků, AgroSB, provozuje pět farem ve státě Pará a je to společnost, která chce ukázat, že farmaření a péče o přírodu mohou jít ruku v ruce. „Zavázali jsme se k nulovému odlesňování a naše standardy týkající se životního provozu, sociálního aspektu práce i řízení provozu jsou velmi vysoké,“ přibližuje Cristiano Soares, hlavní manažer společnosti. „Životní prostředí, které je v rovnováze, je pro zemědělskou produkci velkým přínosem,“ potvrzuje. „Například když máte zachovalý funkční les, voda během období dešťů bez problémů odtéká.“
S takovým vědomím v hlavách není divu, že se místní farmáři postavili k projektu Black Jaguar Foundation s velkou chutí. Nadace musela překonat nemálo prvotních překážek. „Ostatní organizace, které sem přišly s velkými plány a začaly s restorativními projekty, své sliby bez výjimky nedodržely,“ popisuje Ben Valks drsnou realitu brazilského prostředí. „Podcenily komplexnost takového úkolu. Pro představu: my jsme vytvořili 17krokový Cyklus obnovy, v jehož rámci pěstujeme a vysazujeme sedmdesát různých druhů původních stromů a musíme to dělat bez pořádné infrastruktury. Všechno musíme budovat od nuly.“
Brazílie je obrovská země a Black Jaguar Foundation pracuje ve velmi odlehlých oblastech bez fungující elektřiny a vodovodní sítě. Ochrana přírody a obnova původních habitatů tu rozhodně není pro slabé povahy. „Musíme farmářům dokázat, že my vytrváme a zůstaneme tu, dokud projekt nedokončíme. A vlastně i potom, protože bude potřeba pečovat o to, co jsme vytvořili,“ říká. „Nejdůležitějších je vlastně prvních 1000 hektarů, které obnovíme, protože to dá farmářům jistotu, že to myslíme vážně a že se nám daří společné vize naplňovat.“
Není vždycky jednoduché místní přesvědčit a v tom nadace sází na přímou a jasnou osobní komunikaci. Osvědčilo se jim to a k projektu se přidávají další a další farmáři.
Sami by navíc farmáři obnovu místní biodiverzity nezvládli bez ohledu na to, jak velký je jejich entuziasmus. „Potřebujete k tomu technické znalosti a zdroje, profesionální strukturu a jasný plán,“ říká Marcos. „A také je to drahé.“ A to je bod, kdy přichází Black Jaguar Foundation a jejich účast je tu nezbytná. „Opětovné vysazování původních dřevin a obnova biodiverzity je něco úplně jiného než monokulturní pěstování kukuřice a sóji,“ vysvětluje Ben Valks. „Potřebujete k tomu hodně znalostí. Musíte vědět, jaké původní stromy je potřeba vysadit, kdy a kde je vysadit, v jakém složení a jak se o ně posléze starat. Mnoho farmářů chce chránit životní prostředí a místní ekosystémy s původní biodiverzitou, ale nevědí jak na to. Nemají ani vědomosti, ani zkušenosti. Navíc je to tak, že farma je byznys, který musí produkovat, a to my coby partner v restorativním projektu musíme také zohledňovat. „Nemůžete chránit životní prostředí, aniž byste se postarali o komerční stránku věci. Musíte se věnovat obojímu a najít rovnováhu, která vyhovuje oběma stranám,“ přidává se Marco Marioni. „V nadaci Black Jaguar Foundation tomu velmi dobře rozumějí.“
„Na nás, farmáře, se lidé často dívají jako na ty, kteří původní přírodu devastují,“ říká Carlos Felix. „Ale u nás v regionu majitelé půdy o původní ekosystémy pečují a věnují se jejich obnově, a když pak lidé vidí, co děláme vlastně i pro ně, mění názor. Ukazujeme jim, že je možné k produkovat a zároveň ochraňovat a uchovávat, že jedno druhé nevylučuje.“
