V Opavě likvidují jmelí napadající stromy
Důvod k realizaci projektu byl tedy jednoduchý. „Jmelí bílé se coby cizopasník na stromech v Opavě a jejích parcích rozrostl tak hodně, že už ohrožoval většinu vzrostlých stromů,“ vysvětluje Martin Kůs z tiskového oddělení Magistrátu města Opavy. Jmelí totiž prorůstá dřevem stromů a svými dlouhými kořeny ho vysává tak, že strom usychá. To má za následek vytváření dutin v jejich kmenech a celkové oslabování, odpadávání větví a podobně. Slabý strom pak nemusí ustát nápory větru a může dojít k jeho zlomení či vyvrácení a pádu. „Populace stromů v některých lokalitách Opavy už byla napadena natolik, že bylo nutné přistoupit k razantnímu zákroku,“ doplňuje Martin Kůs. Cílem projektu proto bylo prodloužit život již napadených vzrostlých jedinců sídelní zeleně a zabránit nekontrolovatelnému šíření jmelí bílého na potencionální stále zdravé jedince.
Od průzkumu k realizaci
Hlavním iniciátorem a vykonavatelem projektu bylo statutární město Opava a jeho odbor životního prostředí, které vypsalo výběrové řízení na realizaci projektu a ke spolupráci přizvalo také dendrology a odborníky na parkovou zeleň i hlavního architekta města Opavy.
Hlavním hlediskem, ze kterého se při přípravě projektu vycházelo, byl dendrologický průzkum, jejž na žádost města vypracovali specialisté na dřeviny. „Posuzovali situaci z celkového pohledu a především hodnotili zdravotní stav jednotlivých stromů v Městských sadech, městských parcích a ulicích. Podle stupně napadení pak stromy rozdělili na zdravé, na kterých se žádný zákrok nedělal, na napadené, kde postačilo jen pěstební opatření v podobě cíleného ořezu větví, snížení koruny a podobně, a na ty, které bylo bohužel nutno položit celé,“ popisuje počátky projektu Martin Kůs. „V případě menšího výskytu jmelí na stromech postačil k odstranění cizopasníka ořez větví s trsy tak, aby se odstranily i jeho kořeny. Pouhé ulamování jednotlivých trsů v tomto případě nestačí, kořeny jmelí totiž prorůstají až 1,5 m do větví, a proto je nutné ořezat větve alespoň v délce dvou metrů od trsů směrem ke kmenu stromu,“ přibližuje.
Realizací byly na základě výběrového řízení pověřeny Technické služby Opava. „V první fázi se jednalo o kácení a ošetření dřevin v osmi lokalitách,“ popsuje Martin Kůs. Největší objem prací byl uskutečněn v prostoru Městských sadů, kde bylo pokáceno 83 stromů a ošetřeno 198 stromů. Z dalších lokalit, kde bylo provedeno významnější ošetření dřevin, je to například okolí kostela svatého Petra a Pavla v Jaktaři nebo kolem ulic Hradecká a Olomoucká. Zákroky se samozřejmě v určité míře týkaly i dalších míst v Opavě, jako jsou ulice Krnovská či Ratibořská, a dalších míst podle výskytu a stupně napadení dřevin.
„Ošetřování dřevin vhodným typem ořezu se provádělo v době vegetačního klidu, tedy mimo plné olistění dřevin, a to kvůli kontrole přítomnosti hnízd ptáků na jednotlivých dřevinách a lokalizaci trsů jmelí v korunách stromů,“ připomíná pan Kůs. V době plného olistění nejsou totiž všechny trsy ve vrchních částech stromů dobře viditelné. Jednotlivé stromy byly ošetřeny zdravotním řezem, u dřevin s vyšší mírou napadení pak bylo provedeno odborné obvodové seřezání koruny. Káceny byly pouze silně napadené dřeviny, a to opět mimo vegetační období.
Vytěžené dřevo z napadených stromů, které už nebylo možné zachránit, mělo několik využití. Přednostně bylo nabídnuto školám, školkám a dalším zájemcům k využití jako přírodních prvků na zahradách a v areálech na výrobu laviček, překážkových drah, přírodních prvků, broukovišť či herních prvků. Další část dřeva využila společnost Semix Pluso z Otic a umístila je v přírodním parku na ptačích loukách u Kozmic. Zde z nich vytvořila přirozené prostory pro pobyt i hnízdění ptáků a broukoviště jako úkryt pro hmyz. Další část dřeva putovala do Raduňského mokřadu, kde slouží jak hmyzu, tak obojživelníkům a želvám. Třetí část dřeva bude využita k umění. Město ho nabídlo umělcům, část dostala Základní umělecká škola Opava a Střední škola průmyslová a umělecká Opava pro práce svých žáků. Velkou hromadu dřeva pak má město uskladněnu v areálu bývalých Dukelských kasáren, kde vysychá; bude použito pro vhodnou uměleckou či jinou akci, například pro sochařské sympozium.
Přínos projektu je jednoznačný: omezilo se další šíření jmelí bílého a tím i napadání stromů na území města. „Je to pochopitelně dlouhodobá záležitost a bude vyžadovat ještě mnoho času. Také kvůli k tomu, že se tento problém v Opavě dlouhá léta neřešil, to došlo až do stavu, kdy musely být káceny celé stromy. Přiznáváme, že to bylo bolestivé a neobešlo se to bez vysvětlování veřejnosti i zastupitelům města. Lidem se kácení stromů nelíbilo a nechápali, že navenek zdravé vzrostlé stromy musí jít k zemi, protože jsou vnitřně poškozeny natolik, že hrozí jejich pád, případně že padající větve mohou ohrožovat lidi procházející v jejich blízkosti,“ vzpomíná Martin Kůs.
Současně s tím, jak město zakročovalo ve veřejném prostoru v sadech, parcích a ulicích, vyzvalo také majitele soukromých pozemků a zahrad, aby se i oni na likvidaci jmelí podíleli. Na webových stránkách města jim zastupitelé vysvětlili, že aby byl rozsáhlý zákrok dlouhodobě účinný, je nutné, aby se stejnou cestou jako Opava a další organizace vydali také soukromí majitelé zahrad a pozemků. Uváděli zde dvě možnosti, jak se vzniklou situací naložit. V případě menšího výskytu jmelí na stromech postačí k odstranění cizopasníka ořez větví s trsy tak, aby se odstranily i jeho kořeny. Pokud by dřevina byla napadena jmelím více, bylo by nutné přistoupit ke kácení celého stromu. „Město nabízelo i pomoc a odbornou radu dendrologa. Bohužel, ohlas byl minimální, takže i dnes můžeme v Opavě chomáče jmelí na stromech vidět. Co z toho do budoucna vzejde, se ukáže časem,“ konstatuje Martin Kůs.
