Chorušice obnovily malebný přírodní kout s vodní plochou
Do místa se voda vrátila po desítkách let. Mokřadní tůň nahradila původní rybník. „V místě tůně se nacházel nejstarší a největší rybník ,nebesák‘, bohužel byl více než třicet let bez vody. Chtěli jsme obnovit vodní plochu, dalším důvodem byla možnost využití dešťové vody, mimo jiné na zálivky výsadeb historických cest dotovaných z Operačního programu Životní prostředí,“ popisuje důvody investice starosta Chorušic Martin Bauer. Dodává, že obec se nachází v pásmu ochrany vod, kde je spodní voda osmdesát metrů pod povrchem a nejbližší vodní tok osmnáct kilometrů daleko. „Zachycení dešťových vod pro další využití hrálo v naší oblasti historicky významnou roli,“ vysvětluje.
Obec připravila projekt a získala dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Výsledek si starosta pochvaluje. „Již při přípravě jsme věděli, že zarostlé a neproniknutelné změti náletových dřevin chceme vrátit nejen historickou důstojnost kdysi malebného koutu Chorušic, ale i kouzlo pohledu na vodní plochu lemovanou pískovcovými skálami a že chceme vytvořit místo pro relaxaci i odpočinek obyvatel. Vše se díky skvělým projektantům Kršňákovi a Teplému povedlo dokonale. Bonusem je možnost využití zachycené dešťové vody. Projekt skvěle zapadá do kontextu obnovy krajiny v obci Chorušice,“ pochvaluje si starosta.
Pochvaluje si i spolupráci s dalšími subjekty, díky které sbírá nová mokřadní tůň chválu od odborné i laické veřejnosti. „Důkazem je i mimořádná podpora místního pracoviště Agentury ochrany, přírody a krajiny ČR, které si velmi vážíme. Od roku 2021 je lokalita obnovené tůně součástí naučné stezky Chorušická zákoutí, realizované Ekocentrem Koniklec ve spolupráci s mateřskou školou Chorušice, což je opět doklad výborně odvedené práce,“ je spokojený Martin Bauer.
V obci plánují další projekty, u kterých budou usilovat o dotaci. „Přes množství již realizovaných projektů a s tím související nutnost údržby chceme například obnovit historickou tůň Malena v Chorouškách, která byla od poloviny devatenáctého století předmětem výzkumu bezobratlých živočichů s publikací v odborné literatuře. Dále jsou to výsadby biokoridorů a zejména realizace protierozních opatření k omezení následků přívalových povodní, komplexní péče o lesní porosty těžce zkoušené nejen kůrovcovou kalamitou, ale v našem regionu i houbovými chorobami jasanů, obnova povrchových studánek jako dříve jediného zdroje pitné vody v regionu nebo nutné rekonstrukce návesních rybníků ,nebesáků‘. A co trápí obyvatele našeho regionu nejvíce, je zajištění dostupné likvidace odpadních vod, v čemž vrcholně doplácíme na skutečnost existence ochranného pásma vodních zdrojů KSKM a mimo jiné i fakt, že ani část poplatků vybraných za čerpání podzemních vod není využita na obnovu krajiny v tomto pásmu,“ vypočítává starosta chystané projekty.
