Krkonoše během obnovy lesů mění svou tvář
Projekt Obnova samořídicích funkcí lesních ekosystémů KRNAP v podmínkách trvající imisní zátěže se tu za finanční podpory z OPŽP zaměřil na obnovu a podporu biodiverzity lesních společenstev na území parku.
Oblast Krkonošského národního parku byla v minulosti opakovaně zatěžována vysokým spadem imisních škodlivin, což následně vedlo k velkoplošnému odumírání dospělých porostů a vzniku rozsáhlých a převážně stejnověkých porostů s převahou smrku ztepilého a borovice pokroucené. V porostech byly využity i některé druhy introdukovaných dřevin, jejichž výskyt není v porostech v národním parku žádoucí, ale v době výsadeb měly rozhodující vliv na úspěšnost zalesnění holin. V Krkonoších je z tohoto období nejvíce zastoupen smrk pichlavý.
Bylo potřeba vytvořit ekologicky stabilní porosty
Hlavním záměrem pro vznik uskutečněného projektu proto bylo posílení ekologické stability lesních porostů a pozvolná přeměna nepůvodních smrkových monokultur, často vysázených na poimisních holinách, na strukturně bohaté lesy. „Myšlenka spočívala v postupném zvyšování rozrůzněnosti porostů napodobením přírodních procesů,“ vysvětluje Irena Kohlová, odborná pracovnice z Oddělení péče o lesní ekosystémy při Správě KRNAP. Připomíná, že cílem projektu byla obnova a podpora biodiverzity lesních ekosystémů Krkonoš jako nezbytného předpokladu pro jejich stabilitu a pro obnovu jejich samořídicích funkcí. „V podmínkách trvající imisní zátěže je nutné procesy na území ponechávaném samovolnému vývoji podpořit cíleným managementem člověkem pozměněných lesních porostů, které je obklopují,“ objasňuje.
V praxi tedy lesníci pro ověření účinnosti vybraných managementových aktivit přistoupili k realizaci výchovných zásahů s proměnlivou intenzitou a právě s myšlenkou rozrůznění unifikovaných smrkových poimisních porostů realizovali projekt s názvem Obnova samořídicích funkcí lesních ekosystémů KRNAP v podmínkách trvající imisní zátěže, podpořený prostředky z Operačního programu Životní prostředí (EFRR).
„S původním nápadem přišel tehdejší náměstek ředitele Správy KRNAP a vedoucí Odboru péče o národní park Otakar Schwarz,“ popisuje počátky projektu Irena Kohlová. Otakar Schwarz je dodnes významnou osobností spojenou se správou a výzkumem lesních ekosystémů v KRNAP. Otakar Schwarz se zabýval obnovou a ochranou přirozených funkcí lesních ekosystémů a monitorováním zdravotního stavu lesů. Je autorem celé řady publikací zaměřujících se na problematiku managementu ochrany a obnovy lesních ekosystémů v Krkonoších.
Celý projekt koordinovala Správa KRNAP. Na realizaci projektu se podíleli odborní pracovníci Oddělení péče o lesní ekosystémy, zaměstnanci územních pracovišť Správy KRNAP, externí odborníci v oblasti lesnictví, ekologie a ochrany přírody, vědecko-výzkumní pracovníci a odborníci z české akademické obce.
Při přípravě projektu se vycházelo z řady vědeckých podkladů, odborných studií a dat získaných dlouhodobým sledováním stavu lesního prostředí v Krkonoších. Lesníci tak získali detailní informace o stavu lesních ekosystémů v KRNAP a o vlivech dlouhodobé imisní zátěže jako základ pro samotnou realizaci projektových aktivit. Mezi hlavní podklady patřila dlouhodobá monitoringová data, která dokumentovala vysoké depozice škodlivých látek a jejich vliv na lesy.
Projekt zahrnoval šest dílčích cílů, které se zaměřovaly na realizaci konkrétních opatření vedoucích ke stabilizaci lesních ekosystémů v Krkonoších. Těmi byly efektivní realizace opatření na podporu biodiverzity a stability lesních ekosystémů národního parku a lesů určených pro ochranu a podporu biodiverzity v ochranném pásmu, zjištění reakce složek lesních ekosystémů na managementové zásahy různé intenzity v podmínkách imisní zátěže a následný návrh a realizace efektivních opatření v lokalitách s nejvyšší imisní zátěží, vytvoření vhodných biotopů pro předmět ochrany ptačí oblasti Krkonoše tetřívka obecného, zajištění dostatečného množství tlejícího dřeva v různých stadiích rozkladu jako biotopu pro velké množství organismů, stanovení aktuální horní hranice lesa a její dynamiky v KRNAP a nakonec také pořízení technologie pro dlouhodobý efektivní monitoring vývoje lesních ekosystémů jako ověření účelnosti a účinnosti realizovaných opatření jako nezbytný předpoklad pro případnou modifikaci managementu lesních ekosystémů.
„V rámci projektu byla realizována opatření, která pomáhala nejen obnovit přirozený charakter lesů, ale také chránit stanoviště cenných druhů, například tetřívka obecného. Spoluprací s odborníky a využitím moderních metod managementu se tak lesníci snažili vrátit lesům jejich původní dynamiku a zlepšit odolnost vůči současným environmentálním tlakům,“ shrnuje podstatu projektu Irena Kohlová.
Projekt byl ukončen v září roku 2023. V plánu je opakování sledování stavu jednotlivých složek prostředí v určitém, střednědobém intervalu. Pro relevantnost šetření a vyhodnocení dat a pro zajištění vysoké míry validity porovnávaných výstupů se jako optimální intervaly jeví pět, ideálně deset let.
„Tento projekt je zajímavým příkladem, jak přírodní procesy a cílené zásahy mohou společně podpořit obnovu ekosystémů i v náročných podmínkách imisního znečištění zejména ze sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století,“ uzavírá Irena Kohlová příběh jednoho z mnoha krkonošských projektů, na jehož financování se OPŽP podílel. Opatřeními realizovanými v rámci projektu bude zajištěna trvalá existence předmětů ochrany EVL Krkonoše a biotopů pro předměty ochrany PO Krkonoše.
Kromě samotné obnovy lesů se projekt věnuje také monitoringu a adaptivnímu managementu, což umožňuje průběžné vyhodnocování účinnosti přijatých opatření a případné návrhy změn s cílem maximalizovat pozitivní vliv na biodiverzitu.
