Rozhovor: Třídicí linkou v Brně projdou tisíce tun odpadu

Pořídili jste automatickou třídicí linku. Proč jste ji pořizovali? Jaké jsou její největší výhody?

Množství separovaného odpadu roste prakticky od jeho zavedení. Vždyť jenom ve srovnání se situací před deseti lety nyní z brněnských ulic svážíme třikrát více plastu. I proto původní, ruční linka přestala dostačovat. Začali jsme uvažovat, jakým směrem se dále vydat. Analýzy jasně ukázaly, že ekonomicky nejvýhodnější bude postavit velkokapacitní linku s automatizovaným tříděním.

Další motivací pro nás bylo předat k recyklaci co největší množství i druhy plastů a také kovových obalů z domácností, abychom občanům, kteří obětavě třídí, mohli ukázat, že jejich práce má smysl a že maximálně využijeme vše, co v domácnostech roztřídí.

Osobně považuji za největší výhodu naší linky rychlost, s jakou dokáže třídit odpad, dále její preciznost a čistotu vytříděného materiálu.

Linka je v provozu již několik let. Jak se za tu dobu osvědčila a splnila vaše očekávání?

Linku jsme chystali od roku 2016 a poctivě jsme zvažovali rizika jako ceny energií, volatilitu cen druhotných surovin a další faktory, jako třeba tehdy aktuální plán zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Po třech letech provozu musíme konstatovat, že separaci pomoci strojů bychom nevyměnili ani za tři zařízené ruční linky. Naše automatická linka má o 21 % nižší energetickou náročnost na vytříděný plastový materiál než její ruční předchůdkyně. A to se nemohu nezmínit, že linku napájíme vlastní elektřinou vyrobenou v ZEVO.

Bylo něco, co vás při provozu překvapilo, ať již příjemně, či nepříjemně?

Naše linka začala fungovat jako první v republice. Byli jsme tak svým způsobem průkopníci a mnohé museli řešit „za pochodu“. Čistotu třídění jsme dolaďovali během zkušebního provozu, stejně tak jsme hledali odpovědi na další výzvy. Třeba že kvůli kvalitnímu fungování separátoru neželezných kovů bylo nutné požádat veřejnost, aby od plastových kelímků odtrhávala hliníkové obaly. Ve spolupráci s výrobci obalů jsme hledali řešení, jak účinně separovat černočerné obaly od aviváží, neboť černá není z fyzikálního pohledu vlastně barvou, tudíž je pro optické separátory, založené na infračerveném záření, obtížně rozpoznatelná.

V této souvislosti musím poznamenat, že jsme jednou z mála linek ve střední Evropě, která slouží designerům a výrobcům obalu jako testovací polygon pro výzkum nových obalových výrobků a jejich uvádění na trh.

Jak jste s odpadem pracovali před zprovozněním linky?

Před postavením automatické linky jsme provozovali klasickou linku na ruční třídění s kapacitou zpracování okolo 8 000 tun plastu a papíru ročně. Nyní při dvousměnném provozu vytřídíme jenom plastového odpadu, a to velmi kvalitně, více než 13 000 tun. Týdně na lince zpracujeme průměrně okolo 260 tun odpadu.

Jaké množství odpadu díky nové lince nekončí ve spalovně nebo na skládce, ale vrací se jako druhotná surovina?

Brno nakládá se svým odpadem maximálně účelně. Díky činnosti moderního zařízení na energetické využívání odpadu u nás nekončí obsah černých popelnic na skládce, nýbrž jako surovina pro výrobu energie. Každoročně městu dodáme přes milion gigajoulů tepla a okolo 60 000 MW elektrické energie, vše vyrobené z odpadu.

Díky automatické třídicí lince jsme schopni velmi účelně využít také obsah žlutých popelnic. Optické separátory vytřídí až deset druhů jednodruhových plastů, zatímco magnety odloučí železné a neželezné kovy, tedy jak konzervy, tak plechovky. Ze žlutých popelnic tedy předáme k recyklaci naprosté maximum a občané se nemusí obávat, že by jejich práce při třídění přišla na zmar.

Mohl byste nějak laicky popsat, jak linka funguje? Například jak linkou projde použitá PET láhev, kterou někdo hodil do žlutého kontejneru?

Ve svozovém voze se tato PETka dostane do areálu linky. Po naložení do dávkovače násypky s trhačem pytlů vstupuje na pásovou linku a putuje k jednotlivých technologickým uzlům. Nejprve k rotačnímu bubnu, rozdělujícímu odpad na frakce dle velikosti, dále k balistickému separátoru, který oddělí lehké sáčky a folie od těžších komponentů, jako jsou PET, tvrdé plasty či kelímky. Optické separátory, srdce a chlouba naší technologie, za pomoci vzduchových rázů velmi spolehlivě roztřídí plasty podle druhu i barvy. Součástí linky je separátor železných a neželezných kovů a lis s volitelným tlakem až 80 atmosfér.

Chystáte nějaké upgrady třídicí linky?

Třídíme celkem třináct komodit, všechny předáváme k recyklaci. Celkem bez problémů se nám daří k recyklaci posílat všechny námi separované komodity. Třídíme dokonce druhy plastů, na něž jsme na staré lince neměli kapacitu či možnosti je vyseparovat, a je skvělé, že je o tyto materiály zájem. Linku máme projektovanou tak, aby ji bylo možno doplnit o další technologie dle potřeb národní či evropské legislativy. Právě flexibilita linky je její další významnou výhodou. Nyní také prověřujeme s dodavateli další možnosti modernizace technologie, např. využití AI.

Linka byla podpořena dotací z OPŽP. Pořídili byste si ji i bez dotace, případně byla dotace „motivací“ k pořízení linky?

Samotná technologie linky stála 135 milionů korun a byla částečně financována z Operačního programu Životní prostředí. Dotační titul nám samozřejmě usnadnil a uspíšil naše rozhodování, nicméně tak jako tak bychom se ke stavbě nové linky museli přichystat. Dosluhující ruční linka byla na kapacitní hraně možností a my jsme hledali řešení, které by bylo na úrovni jednadvacátého století, ať již rychlostí zpracování, nebo čistotou separace. Z výsledků činnosti naší technologie jsme byli nadšení již během zkušebního provozu. Že se účinnost třídění jednotlivých komodit pohybuje od 88 % do 98 %, hovoří za vše. Nelze samozřejmě nezmínit průběžnou dotaci od obalové společnosti Eko-kom.

Je možné pozorovat, jestli se nějak mění skladba odpadu, který projde linkou? Například jestli přibývá PET lahví, polystyrenu, bublinkové folie apod.

Z naší zkušenosti víme, že skladba odpadu je závislá na lokalitách, odkud odpad přijíždí, na způsobu sběru odpadu v těchto lokalitách a na původcích odpadu, od nichž je odpad sbírán. Tím myslíme, že odpad se liší od obcí, firem, z pytlového sběru, PAYT systémů, D2D apod. V opravdu dlouhodobém horizontu přibylo množství ostatních plastů oproti PET, protože kdysi se v Brně sbíraly do žlutých kontejnerů pouze PET lahve. Dále má vliv sběr multikomodity, tedy i tetrapaků a kovů, který je v Brně zaveden asi pět let.

Neobjevil se na lince nějaký kuriózní druh odpadu, nečekaný předmět?

Brňáci třídí dobře, ale i tak se ve žlutých kontejnerech dají čas od času najít roztodivné věci. Aby se technologie třídicí linky nepoškodila, máme několik stupňů kontroly, včetně vizuální. Koneckonců, na naší automatické třídicí lince najdete první pracovníky před rotačním bubnem, tedy před první technologií uvnitř haly. Mají za úkol kontrolovat, aby k technologickým uzlům nepřicházel odpad, který tam nepatří nebo by případně mohl správné fungování naší technologie poškodit či omezit.